Název revue
 ... a poselství tomu, kdo určen je běžet s ním dál.*)
Ročník 2020 (I), číslo jedna (1.0)
21.07.'20
*) Poslední verš básně Štafeta Jiřího Wolkra
Přejít na obsah
Omega
Země krále Ječmínka
Františkovi Hynkovi
Je zlatá
Jak se sluší na zemi krále
Je rudá purpurem vlčích máků
Je modrá královskou krví chrp
Oblohy žňové
Řeky Moravy
Snopy
Role
Bučení
Sady
A
Bručící lidi
Mírná melodie
Benátského Mistra
Kroměřížské kapely
&
Venkovské muziky
Se halí do modrého hávu
Je mírná
Je vlahá
Je klidná
Je vlnící se
Je zelená
Jako strom u něhož je palírna
Je modrá
Je zlatá a modrá
Modrá a zlatá
Tak to napsal
Jan Čep
Záhoří
Panu Kravákovi
Plane tam ohníček
Dětských očí
V kotlíku bublají
Romantické sny
Kořeněné jehličím
Pytle baruší
Chlemstají nedožravá kamna
Jsou tam studánky a jezírko
Které jen náhodou nejsou
Koloritem manitobské prérie
Lesy šumí
A časy gulášových polévek
Vařených
Na živém ohni
Jsou pryč
Stejně jako
Oblaky laskavých dešťů
Chladivých vánků
Jarních bouří
Burácejících varhan
A dýmek
Plných
Ostružinového
Listí
Co zůstalo je jen hlas
Tichý hlas
Houslí v laskavé ruce
Který se nad ránem
Rozléhá
Do všech koutů
Vnímavé duše
Půlnoc ve Florencii
Václavovi Mastnému
Mlha obestírá
Sen
Gymnasiálních let
Přehlušuje ho
Panova flétna
Probuzení
Nevěřím tomu
Je to ale pravda
V tomto městě
Taková jako
V jedné lavici Kollárovy ulice
Po schodech dolů  nořím se
Do mlhy Arna
Most
Galerie
Náměstí
Socha
Ano stojí zde
A
Čeká ne mě
Vzešel z rukou
Pro oči
David
Moravský jih ? – Římský sever ?
Donu Carlosovi y Kotyza
Vyprahle bílé stráně
Se zelenají
Antickou setbou
Bílou i rudou
Přinesli ji vojáci
Vojáci
Římské legie
Desáté
Zde na hranici
Novověkých světů
Před zapomenutým časem
Tábořili
A
Chránili
Věčné město
Před  barbary
Chránili dobře
Barbaři zde zůstali
A
Hodně
V  poslední době
Jakoby jich přibývalo
Kde jste ?
Kde jste stateční vojáci římští ?
Kde jsou vaše legie ?
Aby vyprahlou zemi oživily  !
Latinou !!
Řádem !!!
Právem !!!!
Zákonem !!!!!
Kde jste ????? !
Když už ani v chrámech není slyšet jazyk Říma ?!?
Zbývá nám ještě něco ?
Jistě
Obrazoborectví
Život bez hudby
Radosti
Krásy
Dle
Představ
Ženévského
Tyrana
A jeho následovníků
Pod Držovským kopcem
Ferdovi Perůtkovi
Allegro con   brio
Svatý Florian
Se usadil na temeni
A
Zvědavě shlíží
Shlíží dolů
Na horu se
Shlížet nedá
Kosíř
Náš
Velebný
Mt. Kosíř
Pevně ční
Na straně západní
Opuštěný
Osamělý
S labyrintem
Cest a osudů
Svatý Florian
(jak jsem už napsal)
Shlíží dolů
Do města
Kterému se říká
Město
Do jeho
Nadějí a tužeb
A
Vášní a zoufalství
A
Vůle a výzev
Co jich prošlo
Svatý Florian
Shlíží dolů
(To jsem už
Tuším
Nejednou napsal)
Vidí věže
A kouř
A
Za
Ta
Léta
Už toho tolik viděl
Že se ničemu
Opravdu
Ničemu nediví
Svatý Florian
Stojí
A naslouchá
Harmonii
Melodie věků
g – g – g - es
Noc nad Ztracenými kameny
Jindrovi Opletalovi
Noc se dere
Rozpadlou střechou
Do každého koutku
Je jasná chladivá
Šumící
Skrytá jak
Ztracené kameny
Přikryté zelenou sítí
Sedm hřebenů hraje na schovávanou
Měsíc svítí jako otylá turecká šavle
Která už nikoho neporube
Tráva se blyští rozsypaným štrasem
Starých mužů
Kteří sní svůj sen
Jen rozpadlé domky
A zarostlé cesty
Tuší
Mají svou paměť
Každému řeknou
O co šlo
A
O co jde
Životní orchestr
Václavovi Kolářovi
To ráno hrají
Březové
Nebo snad bezové
Píšťalky
Hrají vesele
Pak jsou to etudy
Životních
Železných košil
A
Navyklých povinností
Po nic následují
Žhavé trylky houslí
A
Měkkých dřev
Vše je barevné
A poddajné
Harmonické
A
Neopakovatelné
Když se připozdívá
Hraje velká symfonie
Tu a tam zadrhne
A
Vypadne z rytmu
A
Někdo se upískne
Nebo spolkne notu
Zkuste pískat
Bezzubými ústy
Zkuste poslouchat
Nahluchlým uchem
Dirigent
Také už
Dýchavičně nahlíží
Na to co bylo
Ztrácí se v notách
Vynechává
Obtížná místa
Na to co bude nemyslí
Bude to dechovka
A
Zahraje
Jak jinak
Funébrmarš
Pak teprve
Zahřmí varhany
Generálbasem
A v  něm
Jakoby
Se
Zlehounka
Ozývala
Březová ?
Nebo snad bezová ?
Píšťalička
 
 
XXXVI.
Romža
Václavovi Kopečnému
Je to
Řeka
Jako Amazonka
Jako Rio Grande
Je to Léthé
Našich životů
Prožitých
Na
Náměstí mezi dvěma věžemi
Jedna je namířena vzhůru
Druhá je rozkročena do šíře
To jsou pavučiny
Které nás svázaly
Romží teče voda
Do mlýnů minulosti
Je v nich
Černý potápník
Modrý blesk
Ledňáčkova salta
A
Dětské oči
Plné
Údivu
Nad
Evidencí
Všední
Každodenní
Heideggrovské
Zkušenosti
Že
Je zde možné
Uvidět
Vodníka
+420 602 730 421
nakladatelstvi@geoda.cz
Vytvořeno v programu WebSite X5
Návrat na obsah